Nenechte běžet svůj počítač naprázdno. SETI@Home bude potřebovat podporu každého procesoru. Zdá se totiž, že projekt mírně změní svoji současnou podobu. Ale bude získávat více dat.

Je tomu více než tři roky, co se parta nadšenců z Kalifornské univerzity v Berkeley rozhodli využít “odpadní” pozorovací čas obrovské antény radioteleskopu v Areciby na ostrově Portoriko k hledání signálů inteligentních mimozemských civilizací. Pointa celého snažení je zcela jednoduchá -- lidstvo již strašně dlouho zahlcuje okolí Zeměkoule uměle vytvořeným rádiovým zářením. Vezmeme-li v úvahu, že první televizní vysílání se uskutečnilo v roce 1936 z fašistického Německa, prostými fyzikálními počty z toho vyplývá, že televizní signál je možné zachytit do hlubin vesmíru vzdálených celých 66 světelných let. Pro srovnání -- vzdálenost k nejbližší naší hvězdě (přesněji řečeno té druhé nejbližší) je něco málo přes čtyři světelné roky, velmi jasná Vega je vzdálena asi 25 světelných let. Pravda, musíme připustit, že rádiové signály stejně jako jiné elektromagnetické vlnění má tu vlastnost, že ztrácí svoji intenzitu s druhou mocninou vzdálenosti (což znamená, že od dvakrát vzdálenějšího objektu se stejným vyzařovacím výkonem k nám přichází jen čtvrtina světla) a tudíž není jednoduché na vesmírné poměry slaboučké signály rádia nebo televize (či dokonce mobilů) zachytit. Principiálně to ale možné je.

Myšlenku otočili David P. Anderson a Dan Werthimer a začali zkoumat zachycené rádiové signály z největšího radioteleskopu na světě -- z parabolické antény zabírající celé údolí o průměru 305 metrů. K analýze takového množství dat je ovšem zapotřebí velmi, ale opravdu velmi výkonný počítač (popravdě řečeno – takový doposud nikdo nesestrojil a zřejmě nikdy ani nesestrojí). Druhou možností je, že se naopak použije hodně malých, běžně dostupných počítačů. A tak se aplikace SETI@Home (Search for ExtraTerrestricial Inteligence At Home) stala krásnou ukázkou tzv. distribuovaných výpočtů.

Přiznejme si to zcela objektivně -- jaký program běží na vašem počítači nejčastěji? Pokud jej nezapínáte zcela účelově a pak ihned vypínáte, je to zcela jistě spořič obrazovky. A přestože počítač v takových chvílích efektivně vlastně nic nedělá, jeho procesorové jádro běží neustále se stejnou vervou a plní se jen prázdnými instrukcemi. Právě pro vás by mohl být vhodný nový spořič obrazovky -- právě klientský program fungující na pozadí (s nastavitelnou prioritou, takže když potřebujete, tak nezdržuje) SETI@Home.

Totiž -- s anténou v Arecibu se dá prozkoumat jen pás oblohy v rozmezí deklinací +2 a +38 stupňů. Což je přibližně třetina oblohy. Ale co když E.T. volá domů právě v těch zbývajících dvou třetinách? Proto se organizátoři celého projektu rozhodli zapojit do projektu ještě 64-metrovou anténu Parkes radio telescope v Austrálii.

V současnosti má SETI@Home skoro 4 miliony uživatelů z čehož je cca 540 tisíc aktivních (což znamená, že za poslední měsíc spočítali alespoň jednu jednotku). Ovšem se zprovozněním další antény by podle odhadů mohl narůst datový tok i desetkrát (protože dojde zároveň k rozšíření frekvenčního rozsahu), z čehož vyplývá, že se "flákajících se" počítačů bude nedostávat.

K tomu všemu je ovšem nejdříve přebudovat infrastrukturu počítačové sítě na pozemku kampusu v Berkeley, neboť ta již zdaleka nestíhá bezchybně distribuovat nové jednotky uživatelům. I proto vzniklo po světě několik "proxy" -- jedna i v České republice s IP adresou 147.231.42.11 na portu 5517.

Co je ale důležité -- vznikne i zcela nový program s názvem AstroPulse a jeho účelem bude v existujících datech hledat krátké vysoce intenzivní rádiové pulsy vyskytující se v širokém pásu vlnových délek. Vědci předpokládají, že takové pulsy mohou vzniknout jen třemi cestami -- buď má E.T. širokopásmový telefon, nebo jde o exotický typ pulsaru a za třetí může jít o vypaření černé minidíry. V každém případě jsou všechny tři možnosti docela zajímavé.

Tak co? Připojíte se? Pak navštivte http://setiathome.ssl.berkeley.edu/.