titulni strana
prekvapeni
vydani
archiv
akce
svet@www
vy@ian
my&ian

PŘÍLOHY
astronomy.cz
rádio IAN
SMS alerty
diskuze čtenářů

! DOPORUČUJEME !
novinky na obloze
rady pozorovatelům
prohlídka měsíce
expedice úpice
virtuální hvězdárna
ccd.astronomy
iridium
circlemakers
planetky.cz
astronomická ročenka
astronomická společnost

UŽITEČNÉ
ian@hvezdarna.cz
textová verze
bookmark

Astronomické knížky a časopisy máte raději
na papíře
240
na monitoru
31
neumím číst
32
Celkem: 303 hlasů
Chcete-li hlasovat, klikněte na odpověď

TOPlist

 
Rokycanský přístrojový zvěřinec

O víkendu proběhl v Rokycanech již tradiční Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů, který pořádá rokycanská hvězdárna ve spolupráci se Štefánikovou hvězdárnou na Petříně . I letos byl seminář věnován především technikám používaným při stavbě a odlaďování nejrůznějších optických soustav, se zvláštním důrazem především na rozličné soustavy zrcadlové. A konkrétně na pravděpodobně amatérsky nejdostupnější a nejpřístupnější přístroj -- dalekohled newtonova typu na dobsonově montáži.

 Program začal již v pátek večer na hvězdárně v Rokycanech, kde se sešla většina účastníků, volně konverzovala a užívala velmi dobrých grilovaných klobás. Příroda se zachovala naprosto neočekávaně -- těsně po setmění se obloha naprosto roztáhla, takže účastníci, kteří s sebou měli dalekohled, jej ihned vybalili a my se pak jen kochali rychlými pohledy na vybrané objekty hlubokého nebe a planety.

Přednáškový program začal až druhý den ráno v budově Základní školy T. G. Masaryka. Po prezentaci seznámil účastníky s všemi možnými vadami optických soustav z hlediska fyziky Ing. Jiří Čáp. Jeho přednáška přinesla zcela jistě mnoho zajímavého a skutečně nezkreslený a rigorózní pohled na pojmy jako je astigmatismus, koma nebo barevná vada. Následovala přednáška Ing. Jana Koláře o testování optiky, především pak různých druhů dutých zrcadel. Jednoduchým a přijatelným způsobem vysvětlit účastníkům, jak se zjišťují skutečné tvary broušených zrcadel pomocí foucoltova a ronchiho testu a současně presentoval vlastní vylepšení uvedené metody.

Odpoledne zahájila svoji činnost astroburza, kde někteří z účastníků prodávali optiku svoji nebo jinde získanou, velký obrat zcela jistě zaznamenal jednak stoleček petřínské hvězdárny, neboť právě zde bylo možné získat novou Hvězdářskou ročenku na rok 2001 a stoleček hvězdárny rokycanské, kde došlo na prodej nejrůznějších publikací s astronomickou tematickou, od pohlednic až po skripta. V druhé místnosti pak předváděl Ing. Kolář proměřování optiky v praxi, takže si každý mohl ověřit, že jeho poučná přednáška není jen výmyslem, ale že praxe skutečně funguje tak, jak řekl.

O půl čtvrté nastoupil do přednáškového sálu Ing. Georgij Karský, aby prozradil účastníkům taje navigačního systému GPS. Večer zakončovaly krátké příspěvky jednotlivých účastníků, které si se svým obsahem v ničem nezadali s hlavními přednáškami dne. Informace z těchto příspěvků mě v mnoha ohledech překvapily, například příspěvek jednoho z účastníků (bohužel jsem v nastalém šumu nezachytil jeho jméno) názorně pomocí vytvořeného software ukázal, že i kdyby se stmelila všechna tělesa menší než Venuše dohromady (Mars, měsíce planet a planetky hlavního pásu), tak by to nikdy nedalo ve výsledném efektu těleso stejných rozměrů, jako je Země; údajně mělo jít o materiál pro sci-fi povídku. V dalším příspěvku RNDr. Zbyněk Melich z Vývojové optické dílny AV ČR v Turnově presentoval činnost VOD a její souvislost a návaznosti na stavbu amatérských dalekohledů a amatérskou astronomii vůbec. V podobném duchu se neslo představení nově vznikající Přístrojové a optické sekce České astronomické společnosti, vydávající zpravodaj Čočka , jehož nulté číslo se nám dostalo do rukou. Škoda jen, že zatím v jeho vydání převažují články s tématikou astronomické optiky převzaté jednak z IAN a pak z Horkých astronomických novinek Pavla Kotena. Myslím si, že v podobném časopise by se mělo vyskytovat více původních autorských článků.

Zřejmě nejzajímavějším účastnickým příspěvkem byla krátká vizuální show Libora Šmída o používání videokamery v astronomii. Nejprve velmi podrobně vysvětlil, jak všechno funguje, jak se vyrovnal s malou rozlišovací schopností kamery, jak ji připevnil za okulár dalekohledu a jak vkládal do obrazu přesný časový údaj z přijímače DCF, což bylo následováno velmi pěknými a kvalitními záběry zákrytů hvězd Měsícem, ale také velkých planet, jako je Jupiter nebo Saturn, které si nic nezadaly s pohledy pouhým okem. Synopsi přednášky lze nalézt na internetu včetně několika obrázků získaných digitalizací natočeného videosignálu.

Sobotní večer zakončila dvě videa z loňského úplného zatmění Slunce a v neděli ráno ještě následovaly dvě přednášky takříkajíc trošku od tématu.

Celkově musím říci, že seminář byl velmi povedený, protože jsem na něj přijel jako naprostý laik a hlavně zájemce o stavbu amatérského dalekohledu, zatímco jsem odjížděl vybaven informacemi, které bych jinak velmi těžko sháněl. Nadšený amatér zde pak mohl při volné diskusi získat spoustu cenných rad od zkušenějších kolegů, velmi mě potěšila všeobecná vstřícnost všech lidí, které jsme zpovídali, přestože šlo o soukromé živnostníky nebo ředitele velkých společností, neváhali s námi ztratit nejednu minutu a trpělivě odpovídali na naše mnohdy až dotěrné a téměř osobní otázky bez jakéhokoliv odporu.

Jsem opravdu rád, že jsem se semináře zúčastnil, protože až na pár drobností (například velmi špatná akustika v přednáškovém sále) nebylo co vytknout, za což patří organizátorům velký dík.

S jistým nepochopením se setkalo pozvání firem dovážejících a prodávajících komerční astronomickou optiku, neboť dle slov Pavla Suchana z petřínské hvězdárny se z devatenácti pozvaných firem nedostavila ani jediná. Lze jen spekulovat, proč se tak stalo, přitom krátké presentace jednotlivých firem by mohly přinést určitě více užitku za mnohem menší cenu, než inzeráty v nejrůznějších publikacích.

Takže pokud chcete stavět dalekohled, rozhodně přijeďte příští rok do Rokycan. Dozvíte se zde všechno, co k tomu potřebujete.

Vydáno: 23.10. 2000
tisk článkupošli mailem


Český rozhlas
 

věda a technika
příroda
Kde leží kolébka komet? 
Jak může život vzdorovat horku 
Hlas: Straka obecná 
Veverky jsou chytřejší 
Navigační systém ASTRIUM Galileo 
Proč se říká "je chytrý jako liška"? 

[VYDÁNÍ] [ARCHIV] [AKCE] [SVET.WWW] [VY@IAN] [IAN@MY] [BONUS]
© IAN y2k , veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Instantní astronomické noviny vydává občanské sdružení IAN a
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně.
   
396. číslo
21.1. 2002
ISSN: 1212-6691

 
[25.1. 2002 14:37:08]
Bohužel, pro nával nejrůznějších povinností vyjdou IAN až v pondělí. Přejeme hezký víkend.
 
[22.1. 2002 8:37:28]
Tak máme na Slunci opět jednu skvrnu viditelnou i bez dalekohledu.   zdroj
 
[19.1. 2002 23:06:42]
Sonda Galileo prolétla přesně podle harmonogramu jenom sto kilometrů nad povrchem měsíce Ió. Bohužel hodinu a půl před maximálním přiblížením se resetoval palubní počítač a observatoř tak ukončila veškerá vědecká pozorování.  zdroj
 
[19.1. 2002 21:49:22]
Vazeni pratele, podle nejnovejsich informaci je treba jeste navrh Zakona o ochrane ovzdusi, jehoz soucasti jsou i opatreni ke snizovani svetelneho znecisteni, v Senatu podporit. Pomoci tomu muzete i vy, napisete-li dopis svemu senatorovi/senatorce. Spolu s Pavlem Suchanem z prazske hvezdarny jsme sepsali vyzvu, ktera je zverejnena na na těchto strankach Pridejte tedy svuj hlas a napiste vasim senatorum/senatorkam svuj nazor o stavu svetelneho znecisteni ve vasem okoli a potrebe to resit. Petr Pravec, predseda České astronomicke spolecnosti.
 
[18.1. 2002 9:17:08]
Chcete se stát profesionálním astronomem? Astronomický ústav v Ondřejově shání pozorovatele k bolidovým kamerám! Vice zde...  zdroj
 
[17.1. 2002 16:28:50]
Právě jsme dokončili sazbu letošní "Hvězdářské antiročenky". Někdy v únoru se tak objeví alespoň na některých českých hvězdárnách. O tom všem vás ale budeme samozřejmě informovat.
 
[17.1. 2002 16:26:55]
Připomínáme, že se ve středu 23. ledna uskuteční na brněnské hvězdárně pracovní setkání "Astronomie nevidomým".  zdroj
 
[14.1. 2002 15:55:55]
Sonda Mars Odyssey dokončila tzv. aerobraking a během několika málo týdnů se usadí na definitivní dráze ve výšce 400 kilometrů nad povrchem Marsu.  zdroj
 

 
0.269, 0.388, 0.342
Slunce je ze železa? Ani náhodou!
Podívejte se na Saturn!
Vesmír na dlouhých vlnách -- díl třetí
Za humny je černá díra
Teď už definitivně naposledy
Těsně vedle
Druhý Měsíc?

created by CODEL
created by CODEL

Děkujeme sponzorům
Svet namodro