Kapitáne, trikordér ukazuje, že je atmosféra dýchatelná...
Díváte se na Star Trek? Tak jistě víte, že téměř každý člen posádky vesmírné
lodi Enterprise má pokaždé, když jde do "terénu", při ruce takzvaný trikordér
-- přístroj analyzující prostředí, ve kterém se kosmonaut zdržuje, případně
látku nebo těleso, na které průzkumník narazí. Navíc má v sobě navigační
čidlo, kameru a spoustu dalších velmi užitečných věcí. Že je to nesmysl?
Že takový přístroj nebude nikdy existovat? Nevěříte-li, čtěte dále...
Když byl poprvé představen prototyp Osobního družicového asistenta
(Personal Satellite Assistant -- PSA), byl přirovnáván k legendárnímu HALu
9000, inteligentnímu palubnímu počítači, který se nacházel na palubě lodi
Discovery v sci-fi románu Arthura C. Clarka 2001: Vesmírná odyssea.
Yuri Gawdiak, hlavní osoba odpovědná za projekt PSA, však říká, že takové přirovnání je pravdivé jen částečně. "HAL 9000 měl kontrolu nad všemi systémy lodi," říká.
"PSA je spíš jako droidi z Hvězdných válek. Jsou vytvářeny proto, aby pomáhaly
členům posádky například při monitorování úrovně kyslíku nebo tlaku vzduchu."
Podobné senzory jsou sice v každé kosmické
lodi nebo raketoplánu, ale jenom na pevných pozicích a nelze s nimi hýbat.
PSA, jen o málo větší než míč na softball, by měl podobné úkoly řešit prakticky
kdekoli si kosmonaut nebo řídící středisko vzpomene. Především v nebezpečných
situacích -- například před vstupem do jiné kosmické lodi. Zjistí, zda je
v daném místě dostatek kyslíku při správném tlaku, zda tam nejsou toxické
plyny či nebezpečné bakterie a zda je zde teplota, při které může člověk
vůbec existovat.
Yuri Gawdiak doufá, že PSA v budoucnosti značně zefektivní průzkum vesmíru
a v mnohém zbaví posádku nebezpečné práce navíc. Součástí malého robota bude
kamera pro přímý přenos z místa průzkumu, bezdrátová komunikace a také autonomní
navigační systém. Aby se mohl pohybovat, bude každý PSA vybaven slabými tryskovými motorky (QuickTime, 1 MB).
Zatím se předpokládá, že se družicový asistent
použije pouze uvnitř kosmických dopravních prostředků -- tedy především v
raketoplánu nebo na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Při celkové váze
1,8 kilogramu by byly mimo kabinu kosmických lodí motorky naprosto neúčinné.
Přesto vědci z Johnsonova střediska kosmických
letů vyvíjejí podobnou jednotku velikosti míče, která se zvládne pohybovat
mimo kosmickou loď. Tato "létající kamera" AERCam Sprint byla již
vyzkoušena při letu raketoplánu Columbia v prosinci roku 1997. PSA byl měl
sloužit také jako jakási retranslační stanice mezi posádkou a řídícím střediskem;
zatímco by kosmonaut pracoval nebo prováděl experiment, řídící středisko
by si pohybovalo s PSA a dívalo se, co a jak zrovna dělá. Stejně tak by mohli
tyto asistenty posílat na místa, kam lodní senzory nedosáhnou. Prostě by
posádce přibyly další oči a uši, kterých kvůli bezpečnosti není nikdy dost.
Připadá vám to jako ve sci-fi? Sám Yuri Gawdiak přiznává, že se nechal inspirovat
právě od autorů vědeckofantastických filmů. Znáte Hvězdné války? Pokud ano,
tak víte, že Obi-Wan Kenobi používal létající inteligentní koule, když učil
Luka Skywalkera zacházet se světelným mečem a využívat možností vesmírné
Síly. Tento cvičební objekt byl také vybaven vlastním mechanismem pohybů,
ale současně také "paprskomety", které za každý chybný pohyb Luka potrestaly;
laserová děla však PSA přirozeně mít nebude. V současnosti je zařízení teprve ve vývoji
a řeší se obrovská spousta problémů -- například otázka materiálu (pevný
a přitom lehký), softwarového vybavení... Již nyní je podle mínění konstruktéru
komerčně dostupných asi devadesát procent součástek potřebných k realizaci
PSA. Projekt běží přibližně dva roky a za tu dobu se už mnohokrát odchýlil
od původního návrhu. Nicméně se dá předpokládat, že k příliš radikálním změnám
již nedojde. "Takže už kolem roku 2002 bychom mohli dopracovat k finálním
testům při letech raketoplánů nebo na Mezinárodní kosmické stanici," vyjádřil se Yuri Gawdiak.
Gawdiakova představa jde dokonce tak daleko,
že "smečka" takových družic by byla dokonce schopna nepřetržitě monitorovat
například stav laboratoře nebo pokusných zvířat. Dokonce by PSA mohl s astronautem
komunikovat -- software pro rozpoznávání a analýzu mluveného slova je však
teprve v plenkách. Takže až se vyřeší všechny tyto problémy,
již nic nemůže zabránit tomu, aby členům posádky dvanácticentimetrová vznášející
se koule třeba recitovala horoskopy.
|