Geminidy jsou rojem, jez je lidstvu známý pomerne dlouho. První si jej vsiml v roce 1862 Robert P. Greg v Manchasteru, kdyz pozoroval spoustu meteoru vyletujících jakoby z jednoho místa na obloze behem nocí 10. - 12. prosince. Nezávisle jej téhoz roku (o dve noci pozdeji) identifikovali i B. V. Marsh a prof. Alex C. Twining ve Spojených státech.

V sedmdesátých létech 19. století byl tento roj z jedním nejsledovanejsích. Jiz od samých pocátku si lidé vsímali velkého mnozství jasných meteoru. Zajímavostí je, ze v dobe objevu cinila typická zenitová hodinová frekvence asi 10 meteoru za hodinu a rok od roku pomalu rostla az na dnesních 110 za hodinu. Dlouho nikdo netusil, cím muze být tento jev zpusoben.

Výrazne se o studium roje Geminid zaslouzil Mirek J. Plavec v 50. létech 20. století, kdyz dokázal, ze na vlákno Geminid pusobí znatelne pouze dve planety - Jupiter a Zeme. Obe mají pak za následek rychlý retrográdní posun výstupného uzlu. V dusledku toho se maximum predbíhá o jeden den za kazdých sedesát let. Plavec dále ukázal, ze zmeny dráhy gravitacními vlivy jsou natolik podstatné, ze postupne dochází k presunu prusecíku drah Geminid a Zeme. Tím také elegantne vysvetlil rostoucí hodinové frekvence v prubehu 19. a 20. století. Nastínil vsak i budoucí vývoj, podle nehoz se v budoucnu pravdepodobne obe dráhy rozejdou natolik, ze roj Geminid zcela zmizí z povedomí vizuálních pozorovatelu. Tato teorie byla potvrzena mnohem pozdeji presnejsími výpocty, které ukazují, ze roj Geminid má dobu zivota omezenou priblizne roky 1800 a 2100.

Dodnes není zcela jasný puvod celého roje. Po mnoha slepých krocích (hledání komety na presne parabolické dráhy) je v soucasnosti za puvodce nejvíce uznávána planetka 3200 Phaeton.

V letosním roce se tedy ocekává v maximu cca 110 meteoru za hodinu. Geminidy mívají období své výrazené aktivity velmi ploché, odhady (a zkusenosti pozorovatelu) ríkají, ze po dva dny kolem bodu maxima zenitového hodinové frekvence neklesají pod polovinu své maximální hodnoty.

Jak název napovídá, radiant roje se nachází v souhvezdí Blízencu poblíz obou nejjasnejsích hvezd Polluxu a Castora. Souhvezdí je nad obzorem celou noc, z vecera rusí ovsem Mesíc dva dny po první ctvrti.

Muzeme se tedy tesit na jeden z nejaktivnejsích roju soucasnosti, který vykazuje vysoké procentní zastoupení jasných meteoru a bolidu. A jak ríká Jan Verfl ze Sekce pro pozorování Létavic Stefánikovy hvezdárny v Praze, "v tom jsou Geminidy jedinecné!"

Predpoved pocasí bohuzel predpokládá, ze se ke konci týdne zacne zatahovat a snezit. Kdyby bylo ale navzdory vsem predpovedím jasno, neváhejte a utíkejte ven pozorovat.